______________________________________________________________
Články
 
 

Herpes virus u psů

Herpes virus Stav, kdy se v chovu začne dít něco neuvěřitelného a to i přes všechna běžná hygienická opatření, poznají i chovatelé, kteří mají za sebou několikaletou a mnohdy velmi úspěšnou minulost. Nezabřezávání fen, málopočetné vrhy a ranný úhyn štěňat se stává pro mnoho z úspěšných doslova noční můrou. Co se stalo? Kde se stala chyba?. Mezi dnešní inkriminované poruchy plodnosti v chovu psů patří často i herpes virus. Že je velmi často příčinou úmrtí v neonatálním období, je již mnoho let známo, ale dnes je tento virus rovněž velmi často zodpovědný za neplodnost ( feny nezabřeznou, ačkoliv vše vypadá normálně nebo mají nezvykle malé vrhy či štěňata podprůměrnou hmotnost ).

Zvláštnosti a epidemiologie

Tento virus byl poprvé popsán v roce 1965 v USA jako příčina infekčního úmrtí novorozených štěňat. Od té doby je jasně zřejmé, že herpes virus může vyvolat infekci také u starších štěňat a dospělých zvířat. Jedná se o specifický virus vyskytující se u psů a u ostatních psovitých šelem. Ačkoliv se to může týkat i rozmnožování jiných zvířat, vyskytují se známky onemocnění častěji v chovu psů. Jde především o situace, když se sejde více psů dohromady ( např. výstavy ). Hlavním příznakem napadení tímto virem je celoživotní a skrytá infekce. Jinými slovy: Jednou infikovaní jedinci zůstanou doživotními a neustálými nosiči viru i bez viditelných symptomů nemoci.Ve stresových situacích může potom dojít k reaktivaci a s tím spojené vylučování viru.

Přenos

U dospělého psa jsou následky infekce herpes virem málo známé. Diagnostikované symptomy, jako např. rýma, vymizí po několika dnech. Avšak tímto způsobem se tento virus přenáší, neboť přesídluje na sliznici v dýchací trubici. Stejně tak se nachází v pohlavní ústrojí a může vyvolat vznik malých puchýřků v přední oblasti genitálií u fen nebo na předkožce u psů. Tak může být virus vyloučen se slinami, se sekrety z nosu, ale také z genitálií. Infekce, která primárně nepředstavuje žádné onemocnění, vznikne při přímém kontaktu, jako např. při olizování nebo při krytí. Fena může být již při prvním kontaktu se psem infikována. Jsou-li feny infikovány při krytí nebo během březosti, přestojí samy tuto infekci většinou dobře. Avšak nebezpečným se virus stává pro štěňata. V počátku březosti může vést prvotní infekce k resorpci ( vstřebání ) nebo po 35.dnu k potratu plodů. Avšak nejčastěji jsou štěňata infikována v prvním týdnu života. Pokud se skrytá infekce reaktivuje během stresu při porodu, může dojít k nákaze během porodu nebo těsně po něm. Během porodu se mohou štěňata nakazit v porodních cestách, dále potom prostřednictvím sekretů z nosu a tlamy vylučovaných fenou při neustálém olizování a díky takto úzkému kontaktu dochází k dalšímu přenosu viru. Takto se infekce rozšiřuje velmi rychle.

Symptomy

Pokud jsou štěňata infikována v průběhu porodu nebo bezprostředně po něm, je inkubační doba přibližně 3-7 dní. Mezi první symptomy patří průjem a zvracení. Štěňata, která se z počátku zdají čiperná, odmítají za krátký čas sát, jsou apatická, trpí dušností a vydávají nepřetržitě bolestivé skřeky. Tyto permanentní projevy bolesti znamenají pro fenu značnou nervovou zátěž. Bezúspěšná snaha uklidnit naříkající štěňata a neschopnost odstranit příčinu bolesti můžou vést k tomu, že fena svou péči o ně ukončí. Tím jsou štěňata s jen lehkým průběhem onemocnění ještě více ohrožena, ačkoliv by měli šanci na přežití. Zde musí na uklidnění feny naprosto nutně zapůsobit chovatel. Jestliže onemocní všechna štěňata ve vrhu, je úmrtnost skoro 100%. Mladší jedinci zemřou ve většině případů během 24 až 48 hodin po objevení se prvních příznaků. onemocní-li starší štěňata, mají určitou naději na přežití. Většinou však mají celoživotní neurologickou poruchu.

Prevence a péče

Aby se v chovu zamezilo nebezpečí infekce, je lepší březí feny ke konci březosti (přibližně 3 týdny před porodem) a štěňata s matkou během prvních třech týdnů izolovat. Protože jsou zvířata obojího pohlaví infikována celoživotně, představuje chov s pozitivními jedinci riziko (přenos viru při krytí). jestliže fena vykazuje vysoký podíl protilátek, může je zároveň s mateřským mlékem předat svým štěňatům a vrh je tak proti nemoci ochráněn.

Závěr

Herpes virus u psů je celosvětově rozšířen a případy a důsledky se dají jen složitě dokumentovat. Virus, jak se zdá, přináší do chovu převážně velké problémy díky potencionálním následkům v rozmnožování. Akutní projevy (potrat, úmrtnost ... atd.) jsou velice známé, jeho role v neplodnosti se však pořád podceňuje. Infekce CHV je všude v Evropě a i u nás velmi rozšířena. Vzhledem k neznalosti věci (bohužel často i ze strany veterinářů) se mnoho úhynů novorozených odkládá (bez vyšetření na CHV) jako běžné procento úmrtnosti u masožravých zvířat a mnoho chronicky nezabřezávajících fen není nikdy na přítomnost viru vyšetřena.

Přítomnost viru jako takového se ze živého zvířete zjistit nedá ani v ČR ani v západní Evropě. Lze vyšetřit krev jedince pouze na PROTILÁTKY proti CHV s předpokladem, že pokud pes virovou infekci přestál, jeho tělo si protilátky vytvořilo. Vyšetření chovné feny před krytím je však naprosto nerelevantní vzhledem k tomu, že infikována může být při krytí nebo kdykoliv po něm.

Vir je přenosný všemi tělními tekutinami. U novorozenců bývá terapie neúčinná, protože onemocnění je velice rychlé. V případě mírnějších se lze pokusit aplikovat intaperitoneálně 1-2ml séra, a to od matek vakcinovaných nebo prokazatelně pozitivních. Štěňata nejsou schopna do stáří asi 2 týdnů dostatečně udržovat svou teplotu a vzhledem k tomu, že viru se daří při35-36°C je možné ovlivnit průběh onemocnění hlavně zvýšením teploty prostředí alespoň na 36-37,7 při vlhkosti 45-55%. Vzhledem k fatálním následkům v případě infekce v neonatálním stádiu a prvním měsíci po porodu a naprostou nemožností zabránit úhynu novorozenců je očkování březí feny vakcínou Eurican herpes 205 proti tomu procházka růžovým sadem. Vakcína, která se jako jediná na světě vyrábí a je u nás dostupná v cenových relacích cca 800kč obsahuje pouze čisté protilátky CHV. Neobsahuje tedy, jako některé vakcíny proti jiným virovým onemocněním psů, modifikované nebo oslabené viry ale skutečně přímo protilátky proti tomuto viru - jedná se o aktivní imunizaci feny a nenarozených štěňat. V případě, že se pro tento krok rozhodnete je potřeba aplikovat první dávku týden před předpokládaným krytím nebo nejpozději týden po něm. Jako nejvhodnější se ukázalo vakcínu očkovat druhý den po krytí (kdy je jistota, že došlo ke spojení psů).Druhá vakcína je pak potřeba jeden až dva týdny před předpokládaným datem porodu. První dávkou předcházíte úhynu embryí (tzv. notoricky nezabřezávající feny), druhou dávkou pak imunizujete přímo štěňata.

Je na každém chovateli, aby se rozhodl pro správné řešení. Znám veterináře, který naprosto razantně odmítl fenu očkovat s tím, že březí fena by neměla být ani odčervována natož očkována. Do jisté míry má pravdu, on ale není chovatel, který pak bude držet v náručí plačící štěňata a s naprostou bezmocí sledovat jak umírají....

 
Převzato z webových stránek: http://www.stafbul.com/herpes-virus.html
 
_____________________________________________________________________________________________
 
Císařský řez
Ukázka z knihy Průvodce psí reprodukcí
 

Císařský řez je označení chirurgického zákroku (operace),

který představuje rychlé vyjmutí plodů z dělohy matky přes operační řez vedený na stěně dutiny břišní a děloze.

Jde o nejčastější řešení komplikací při porodu. Je prováděn ve snaze zachránit jak matku – fenu, tak i plody – štěňata.

Tato snaha je v souladu s medicínskou etikou zachránit v první řadě matku a v druhé řadě, i v zájmu chovatele, štěňata.

 

Výhody a nevýhody císařského řezu

Výhody císařského řezu

 Neocenitelnou výhodou pro veterinárního lékaře i chovatele je výrazné snížení rizika přímého poškození

plodu při narození ve srovnání s jeho možným poraněním rukou nebo chirurgickými nástroji při násilném

 vyjímání z porodních cest. Také riziko nepřímého poškození plodu v důsledku přidušení, jak k tomu může

dojít během prodloužené vypuzovací fáze, je císařským řezem minimalizováno. Byly vyvinuty a zvládnuty nové

anesteziologické protokoly, jsou používány nové přípravky pro vedení anestézie, které jsou šetrné pro organismus feny a štěňat.

Nevýhody císařského řezu

Vyjmutí živých plodů a záchrana matky výrazně převyšuje možná rizika císařského řezu. 
Pokud pomineme největší riziko operace, spočívající v uvedení feny do narkózy, pak i při kvalitně provedeném zákroku 
je nutné počítat s možným snížením reprodukčních schopností feny. Tento stav je způsoben dvěma komplikacemi, 
a to pooperačními srůsty dělohy s okolními orgány a omezením hybnosti a roztažitelnosti dělohy v místě operační jizvy.
 V následné březosti mohou způsobit:
- snížení počtu narozených štěňat z důvodu zmenšení dělohy v oblasti operační jizvy
- prodloužení vypuzovací fáze porodu z důvodů zhoršené hybnosti dělohy v místě jizvy a srůstu dělohy s okolními orgány
- nevyrovnané vrhy a snížení životaschopnosti některých novorozených štěňat z důvodu zhoršené výživy, 
pokud jejich placenta byla v místě operační jizvy
- zadržení lůžek (placent)

 

Důvody pro vedení císařského řezu

Důvody pro vedení porodu císařským řezem jsou tři.  O vlastním rozhodnutí o provedení porodu císařským řezem však rozhoduje odborník – veterinární lékař.

 1. ze strany matky
Ze strany matky – feny jde především o nečinnost dělohy nebo jen slabé stahy děložní stěny,
 které mohou být způsobeny mnoha příčinami - jako například onemocněním feny, nedostatečnou stimulací dělohy 
(syndrom jednoho štěněte nebo naopak příliš veliký vrh), anatomickými anomáliemi porodních cest
 (deformace pánve po úrazech), slabými porodními bolestmi (vyčerpání feny, podvýživa feny), předčasným odtokem
 plodových vod. 
Další příčinou může být onemocnění feny, zejména záněty porodních cest. Také obezita feny může způsobit 
prostoupení stěny dělohy tukem,
 což vede k nedostatečně silným stahům potřebným k porodu štěňat. 
  2.ze strany plodu
Veterinární lékař navrhne císařský řez, pokud zjistí, že plod je příliš veliký. Toto se stává často u málopočetných vrhů. 
Při vyšetření rodící feny se zjistí nepravidelná poloha plodu nebo anatomické anomálie plodu 
(ty jsou však častěji zjišťovány až po vyjmutí plodu). 
Také pokud dojde k odumření plodu v děloze, a tím zastavení porodu.
3.ze strany chovatele
Chovatelé se snaží přesvědčit veterinárního lékaře o provedení císařského řezu u plemen, 
která mají predispozici k obtížným porodům, jako je například anglický buldok, dále v případech, 
kdy jde o geneticky cenné krytí (většinou zahraniční), nebo pokud fena již měla komplikace v průběhu předchozích
 porodů.

Tabulka: Příčiny vedoucí k císařskému řezu

Ze strany matky Ze strany plodu
- „syndrom jednoho štěněte“ – děloha neodpovídá na stimuly od plodů
- přetížení dělohy velkým vrhem
- vrozená predispozice
- špatná výživa
- obezita
- vyšší věk
- nedostatky hormonálně- nervové regulace
- celkové onemocnění feny
- obstrukce porodních cest
- abnormality pánve matky nebo měkkých tkání porodního kanálu
- nadměrná velikost plodu
- nadbytek nebo nedostatek plodových tekutin
- špatná poloha plodu
- úhyn plodu

 

 

Vlastní operace

 Z hlediska narkózy jsou upřednostňovány takové anesteziologické protokoly, které dovolí co nejrychlejší 
vyjmutí plodů. Každé prodloužení této doby představuje ohrožení života plodů v důsledku prodlužující se deprese
 dechového centra štěňat anestetiky přestupujícími přes placentu do plodů. Také probuzení z této narkózy by mělo 
být co nejrychlejší, aby štěňata mohla být nejpozději do 2 hodin nakojena a ošetřena matkou.
Používají se dva způsoby provedení císařského řezu, a to buď řez ve střední linii mezi mléčnými žlázami, 
nebo přístup z pravého boku. Rozdíl mezi oběma technikami je v rychlosti vedení operace, v přístupnosti k oběma 
děložním rohům z jedné operační rány, v rozsahu poškození tkání. Upřednostňujeme řez ve střední linii mezi mléčnými 
žlázami. Při operaci z boku se musíme dostat přes tři vrstvy svalů stěny dutiny břišní a také přístup k levému 
děložnímu rohu je komplikovanější. Vlastní operace potom představuje chirurgické otevření dutiny břišní, 
otevření dělohy a vyjmutí jednotlivých plodů. Poté co jsou všechny plody vyjmuty, 
dojde k postupnému uzavření dělohy i dutiny břišní.  Stresové vjemy z operačního zákroku
 (bolestivost rány, zvýšená potřeba energie pro rekonvalescenci) mohou negativně ovlivnit reflex spuštění mléka 
a snížit jeho tvorbu. Stejně tak působení anestetik může vyvolat opožděné spuštění mlékotvorby. 
Feny, kterým chybí vjem porodu, mohou být vůči štěňatům agresivní, protože se u nich zpomalí nástup 
mateřského pudu o 2 až 3 dny. 
 

Tabulka: Prognóza pro matku a štěňata po nástupu druhé fáze porodní a mezi začátkem císařského řezu.

  Matka plody
Do 12 hodin
Po 12 hodinách
Více než 24 hodin
dobrá
dobrá
s přibývajícím časem se zhoršuje
dobrá
opatrná
vrh většinou mrtvý
   
Autoři: MVDr. Renata a MVDr. Roman Kvapilovi,

Průvodce psí reprodukci.  Tady odkaz:

více na: www.reprodukcepsu.ic.cz
_____________________________________________________________________________________________

                                                                                ZPĚT